Bylo hezky a byl s námi pes... Na tuto bojovku jsme se nejprve museli přesunout na opačný kraj Bělského lesa. Po cestě jsme si běhali, křičeli a hráli si se psem.

Na místě jsme si řekli, jaká jsou pravidla a vydali se bojovat. Otázky, které se týkali historie a současnosti Ostravy, byli hodně dobře schované a tak jsme jich moc nenašli. Proto taky hra skončila remízou.

Na zpáteční cestě jsme se ještě chvíli vyřádili a u klubovny byl konec. Bylo to fajn odpoledne.

Mimochodem, tím psem bylo štěně fenky hnědého retrívra jménem Eli od Alarica a všichni doufáme, že ji ještě někdy uvidíme, protože je super :-).

O víkendu jsme se byli podívat, jak vlastně vypadá ono pověstné těšínské nebe... Pátek

Sešli jsme se na vítkovickém nádraží v počtu 9 dětí a 3 vedoucích. Cesta vlakem proběhla jako vždy za soustavného pojídání sladkostí a intenzivního řevu, aby i ostatní cestující z té jízdy něco měli. V Těšíně jsme se vydali rovnou ke klubovně místních skautů, kde jsme měli domluvené ubytování. Na místě jsme si nejprve chvíli zablbli s nafukovacími balónky, které tu zůstaly po svatbě a pak jsme se šli ubytovat. No a pak už byl čas jen tak akorát na nějakou tu večeři a pár her (např. Toto je píšťalka) a šli jsme spát. Před spaním nám ještě Vědec vykládal strašidelný příběh skautské družiny podle knihy "Družina se bojí pověstí".

Sobota

Ráno bylo nádherné počasí, které vydrželo celý den. Po snídani a rozcvičce a ranní hygieně jsme se sešli dole v sále a zahráli si tam pár her a taky turnaj v Mrkání. Ten vyhrál Zitron řečený "Kamenná tvář". Pak jsme si vykládali něco málo o zdravovědě a zdravém životním stylu a o tom, jak se dožít co nejvíce let. Po svačině jsme byli venku, kde jsme si nejprve zahráli Veverčí ocásky a pak se byli projít kolem rybníku. U jednoho mola to vypadalo jako ve fotoateliéru :-).
Po obědě jsme se vydali do města. Na náměstí byl nejprve rozchod a pak jsme měli krátkou bojovku. Při ní byli nejlepší Medvěd, Zitron a Ivo. Poté jsme se vydali na chvíli tajně přes řeku Olši do Polska. Aby nás nikdo na hranicích neodhalil, mluvili jsme jenom polsky (a taky anglicky a německy a slovensky a Štika to zkoušel i čínsky..). Pak jsme se ještě chvíli procházeli podél řeky, až jsme dorazili na autobusové nádraží. Odtamtud jsme dojeli autobusem nad Český Těšín, k sochovému parku, kde, krom zajímavých kamenných soch, byl i nádherný výhled na celé Beskydy. Chtěli jsme si ještě zahrát schovku, ale moc jsme řvali a tak nás jedna paní z toho pěkného místa vyhnala.
V klubovně jsme už pak jen povečeřeli a šli spát. Teda ne hned, nejprve Dája chvíli hrál na kytaru a tak jsme si zazpívali a pak nám Vědec dovyprávěl zbytek příběhu skautské družiny, putující přes tajemný les.

Neděle

Ráno bylo škaredě a tak se nikomu moc nechtělo z postele. Po kraťounké rozcvičce a snídani jsme se šli hned sbalit. Pak děcka napadlo, že vedoucím sehrají divadlo. Šlo o netradiční pojetí tradičního dramatu "O Červené Karkulce". Nakonec to bylo celkem povedené představení...
No a pak už to šlo rychle, nějaké hry (např. Boj o židli), pak oběd, úklid a směr nádraží. Až na trochu menší účast to byla parádní výprava :-).

Fotky z akce zde: http://43vlcata.rajce.idnes.cz/Tridenni_vyprava_do_Ceskeho_Tesina_4._-_6._10._2013/

Sice ne moc ve velkém počtu, ale přesto jsme se sešli a uklidili jsme klubovny.

Tak prý bylo na kaštany ještě moc brzy..
Nejprve jsme šli ven a tam jsme do igelitek nasbírali spoustu žaludů, listů všech druhů a barev, jeřabin i šípků a taky pár (tak hrst a půl) kaštanů.

V klubovně jsme se potom po družinkách sesedli ke třem činnostem, a sice vybarvování listů skrz papír, tvorba kaštanových ježků a tvorba všeho možného z žaludů, jeřabin a šípků. Těmito výrobky, z nichž některé byly opravdu zdařilé (např. kresby od Iva nebo zvířátko od Mikyho), jsme si pak hezky podzimně vyzdobili naší klubovnu.

Ke konci nám zbyl ještě nějaký čas a tak jsme si zahráli Rodinky. Tentokrát vyhrál Celestýn.

Počasí nám nakonec celkem vyšlo, legrace taky nějaká byla, takže tuto výpravu můžeme označit za zdařilou..
Sešli jsme se u klubovny v počtu 12 lidí. Náš první cíl byla odpočívka Na Honculi u splavu řeky Odry. Po cestě jsme sbírali co nejvíce barev z přírodnin. Těch bylo docela dost, ti nejlepší měli 17 barev.

U splavu jsme chvíli blbli u řeky a hledali doplňky do domečku pana Houby. Pak jsme si zahráli Boj o hrad a šli dál. V CHKO jsme potom po sobě házeli bodláčím, což byla velká zábava, ale ten tyran Vědec pro ni neměl pochopení a tak nám ji brzy zakázal. Po krátké pauze a svačině jsme v lese hledali píšťalku. Pak jsme šli zase dál. Cestou jsme našli kaluž plnou malých žabek a tak jsme jim chvíli obohacovali život naším bytím.

Když jsme došli až skoro k Jistebníku, zašli jsme se ještě podívat k jednomu rybníku a když už jsme byli u něj, tak jsme si ho celý obešli, protože nám zbývalo spoustu času. Někteří se snažili vylézt na velké ocelové silo, někteří se učili pískat na trávu.

Na nádraží v Jistebníku jsme se najedli, pak chvíli očumovali ovce a pak jsme si šli hrát. Nejprve to byla hra Nepřítel, při které měl nepřátelský agent najít mezi civilními obyvateli partyzána a potom to byla oblíbená Bomba a Štít.

Když jsme dojeli vlakem a tramvají zpátky ke klubovně, zrovna začínalo poprchávat. Stihli jsme to tak akorát. V klubovně jsme si zahráli několik stolních her, jako jsou Dixit, Blafuj, Mikádo, Strelené kačice, Double a další. No a pak už bylo 18 hodin a tak jsme šli domů.

A jak dopadlo bodování her a dalších činností na výpravě??
1. - 2. místo Zoubek a Štika
3. - 4. místo Miky a Krtek
5. místo Malina
6. - 8. místo Kovboj a Tkanička a Brouk
9. místo Celestýn
10. místo Ivo

Fotky z akce zde: http://43vlcata.rajce.idnes.cz/Vyprava_do_Poodri_15._9._2013

Kolem klubovny se vyrojilo spoustu strašidelných masek. Proběhla náborová akce, při které jsme se přesunuli do Hotelu Transylvánia. Jednotlivé družstva plnily úkoly u jednotlivých strašidel. Hra se povedla.

Poslední tělocvična v tomto školním roce :-) V Pátek jsme se sešli v 15.30 u klubovny, šli jsme do tělocvičny, kde jsme se se převlékli a začali hrát hry.
Prvně jsme vyzkoušeli novou vybíjenou se záchranou. To nás moc bavilo, protože je to nekonečná hra, tak jsme začali hrát jinou hru. Všichni jsme seděli v kruhu jako krabi a byl jeden venku, ten kopal do míče a musel ostatní vybít. Ten kdo zůstal v kruhu poslední, vyhrál.
Po chvíli za mnou přišel Štika s nápadem, že bych mohla točit uprostřed kruhu se švihadlem a ostatní by přeskakovali.
Protože už bylo docela málo času, tak jsme si na zaběhání zahráli rybičky a rybáře.
Už mi na hodinkách pípalo 17.30, to znamenalo utíkat do šaten převléct se a jít domů... Myslím, že se nám poslední tělocvična povedla :-)