Tak se po roce uskutečnil další zimní sraz tentokráte na motivy divadelní hry Járy da Cimrmana: "Dobytí severního pólu čechem Karlem Němcem". Jak již mnozí víte letos se uskutečnil druhý ročník Zimního srazu tentokráte ještě prodloužený o jeden den navíc a myslím že se hodně vydařil. No ale nebudeme předbíhat první část zimního srazu začala již v pátek a to spaním na sněhu pro Rovery. Těch odvážných se nás sešlo celkem sedmnáct. Docela slušný počet. Místo letošní ho srazu bylo naplánováno na loku kousek od vrcholu Velkého Javorníku. No tak jsme se tam taky vydali. A taky jsme tam konečně dorazili sněhu sice poskrovnu ale bylo. Ten večer již nezbývalo nic jiného než rozbalit stany a usnout. Tak se taky stalo teda ještě se předtím trošku pokecalo :) Noc byla teplá(teda nevím jak venku ale zima ve stanu mi nebylo) někteří nejodvážnější spali venku. Ráno bylo nádherné sluníčko svítilo, i teplo bylo. Vodačkám asi obzvlášť protože vyběhly na rozcvičku v plavkách brr. No čekání na ostatní jsme si zkracovali různými hrami hlavně než někteří pochopili obíhanou tak byla opravdu zábava. Okolo desáté se začali objevovat první příchozí za kterých se postupem času utvořilo 12 týmů, docela slušný počet. No a pak se konečně začalo soutěžit o dobytí pólu. Po vyhledání všech stanovišť a splnění úkolů přišlo na řadu také přednesení písně či básně do nepohody a některé výtvory byly skutečně fenomenální. Poté už zbylo jen vyhlásit nejlepší kterými se pro letošek stal tým vodaček. A jelikož poté roverům zbylo ještě trochu času rozhodli jsme se že když už tam jsme tak proč si na ten Javorník nevyjít a tak se také stalo. Nahoře se ovšem ukázalo že toho času nebylo až tolik a tak jsme si cestou dolů trošku mákli, ale vlak jsme v pohodě stihli. Co jen dodat k letošku? Snad jen to aby byl příští rok ještě více vydařený.



Výsledky:
1.místo - 12.dívčí oddíl
2.místo - 48.chlapecký oddíl
3.místo - 48.oddíl vlčat
4.místo - 3.dívčí oddíl
5.místo - 48.oddíl světlušek
6.místo - 43.dívčí oddíl Pomněnky
7.místo - 48.dívčí oddíl
8.místo - 43.oddíl vlčat a světlušek
9.-10.místo - 43.chlapecký oddíl Modrý šíp
9.-10.místo - Oddíl Radegast
11.místo - Oddíl Sagita
12.místo - Oddíl Apolon

Fotky: http://modrysip.rajce.idnes.cz/Zimni_sraz_25.-26.1./

Promítáni byla spíše taková předzvěst snad ještě úspěšnějšího Zimního Srazu. Pro ty kteří neví toto promítání patřilo k zimnímu srazu který bude vypracován v motivu tohoto filmu či spíše divadelní hry: Dobytí severního pólu. Účast na promítání byla docela slušná no posuďte sami z těch pár fotek. Promítání se snad vydařilo doufám že se snad nikdo nenudil (záchvaty smíchu byly občas docela velké). No a snad se všichni potkáme na zimním srazu.

Fotky: http://modrysip.rajce.idnes.cz/Promitani_-_Dobyti_severniho_polu/

Všichni jsme se po 45min zpoždění vlaku dočkali betlémského světla. Pár lidičkám se rozbily lampičky, ale to se dá očekávat se zmrzlýma ručičkama a v rukavicích. Po dalším čekání na tramvaj jsme konečně docestovali do domova důchodců v Zábřehu. Bohužel díky zpoždění vlaku, už na nás nikdo kromě sestřiček nečekal. Předali jsme tak světýlko, dostali keramické dárečky a šli domů. Snad se nám příští rok podaří zazpívat naše koledy. Dole jsou fotky od Libuše. http://kunik.rajce.idnes.cz/Betlemske_svetlo/

Stejně jako loni jsme se i letos vypravili do Vsetína do klubovny střediska Trojka. 1. den

Sešli jsme se na nádraží Ostrava-Svinov a odtud jsme putovali vlakem dále do Hranic na Moravě, tam jsme pak přesedli na další vlak a tím jsme dojeli až do Vsetína. Ve Vsetíně jsme měli chvilkový zádrhel s hledáním té správné cesty, ale nakonec jsme ji zdárně našli. V samotné budově se toho mnoho od loňského roku nezměnilo a tak ti, co to tam už znali neměli problém se rychle zabydlet. Nejdřív došlo na to nejdůležitější, na jídlo. Společně jsme povečeřeli a poté se začali hrát hry. Hráli jsme třeba takovou menší "ekologickou" hru o malých želvách a ekologických aktivistech. Večer se pak ještě nacvičovali scénky a nebo jen tak flákalo.

2. den
Ráno jsme prožili ve spěchu (teda aspoň my roveři), protože nás sice nechali, ať si pospíme trošku déle, ale za to jsme pak měli asi 5 minut na to abychom vstali, oblékli se a urychleně vyklidili klubovnu, ve které jsme spali (tuto jednu klubovnu totiž potřebovali pro svou schůzku místní skauti). Poté se jsme se družně vrhli na nachystanou snídani.

Po snídani se pokračovalo ve hraní her. Jedna z nich měla opravdu zajímavou zápletku: V daleké zemi za mnoha horami a řekami se vlády v zemi zmocnila zlá firma MATEL a ta rozhodla, že si všichni musí hrát jen s panenkami Barbie. A aby neexistovala žádná jiní alternativa, zakázali všechny hračky a to včetně velmi oblíbených plyšáků. To vyvolalo značnou vlnu nevole a děti se nechtěli svých plyšáků vzdát, tak se s nimi začalo čile obchodovat na černém trhu. V praxi tato akce spočívala na podobném principu jako Safari. Bylo zde několik policistů, kteří hledali ilegální plyšáky, pašeráci i jednotlivý "spotřebitelé". Touto hrou jsme strávili skoro celé dopoledne a myslím si, že se celkem vydařila.

Taky proběhla soutěž o gumový náramek s nápisem TO BE SCOUT (ty náramky byly tři a Depe je dostal spolu s předplatným časopisu Skaut). Měli jsme si vzít tužku a papír a napsat jména co nejvíce lidí, kteří jsou na Vánočce. Nakonec se 3 lidem povedlo napsat všechny, a tak soutěž pokračovala tím, že museli napsat co nejvíce lidí, co byli na Vánočce loni. Tuto soutěž nakonec vyhrála Věrka.

Po těchto hrách nastal volnější program a příprava oběda (i večeře). Po krátkém obědě jsme se po oddílech vydali na menší výpravy do okolí. My (kluci) jsme se vydali stejně jako loňský rok přes chatovou osadu Amerika do kopců nad městem. Tam jsme pak zahráli Eskymáckou hoňku. Cestou zpět jsme pak šli přes město (a jen doufali, že se nebude opakovat menší nejistota ohledně směru cesty z předchozího dne). Tou samou dobou na své výpravě do okolí Vsetína složili i některé holky skautský (případně světluškovský) slib.

Po návratu z procházek jsme všichni spíše relaxovali a jen pár těch opravdu aktivních pokračovalo v přípravě večeře. Někteří také dodělávali PF-ka. Ado po hodině jsme se ještě na chvíli vypravili ven, abychom mohli jako každý rok zajít do lesa a tam zapálit několik svíček. Tam také došlo na skládání skautského slibu. Tentokráte ho složil Mikro (z chlapeckého oddílu). Po návratu se všichni převlékli do krojů a přesunuli se do tělocvičny, která byla upravena na jídelnu v japonském stylu. Na večeři bylo tradiční menu: hrachová polévka, bramborový salát a rybí filé a cukroví. Po slavnostní večeři bylo oceněno několik členů střediska za práci pro své oddíly, případně pro celé středisko, březovými lístky. Po těchto formálních částech večera se začali předávat PF-ka. Když jsme si všichni vzájemně popřáli to nejlepší do budoucna, přišlo vyvrcholení večera a to hraní scének. Své scénky předvedli všechny oddíly a také roveři a jestřábi (ti předvedli dosti efektní stínové divadlo). Celým večerem pak prostupovali krátká vystoupení Šátka. Po všech scénkách se pak ještě chvíli hrálo na kytaru zpívalo a pak se šlo spát.

3.den

Další den jsme začli tradičně rozcvičkou. Po ní následovala snídaně: chleba namazaný (hlavně chlapeckém oddíle velmi oblíbenou) paštikou. Pak jsme si zahráli společně další hru, kombinaci her Na zvířata, "Jedna, jedna,dva, dva" a pantomimy. Taky proběhla soutěž o další gumové náramky. První byl turnaj v rozesmívání. Ten vyhrála Borůvka. Druhá soutěž byla po dvojicích (vždy jeden starší a jeden menší). V prvním kole měl ten starší vzít toho mladšího na ramena a běžet s ním před tělocvičnu tam a zpět. V druhém kole si ten starší z dvojce lehl na zem a ten mladší ho měl přes tělocvičnu nějak dotáhnout a tam a zpět.Tuto hru vyhrála dvojce Vašek a Sam. Poté byl oběd, kdy se jedli špagety a nebo bramborový salát z předchozího dne. Po těchto příjemnějších věcech přišla na řadu práce. Postupně jsme uklidili celou chatu a sbalili jsme se. Nakonec jsme se se Vsetínem museli rozloučit. Přesunuli jsme se na nádraží a vydali se zpět do Ostravy.

Fotky od Ronyho: http://modrysip.rajce.idnes.cz/Vanocka_14.-16.12/

Fotky od Libuše: http://kunik.rajce.idnes.cz/Vanocni_vyprava_2007/

Fotky od VeverAka najdete: tady

Tak letos se opět uskutečnila tradiční mikulášská akce tentokrát bojovka v lese poblíže klubovny. Po srazu u klubovny kde se sešlo asi třicet lidí (celkem pěkný počet), jsme se přesunuli na cestu od konečné 11 směr koupaliště jednak proto že to bylo osvětlené a taky jsme chtěli být více vidět. Na místě jsme se rozdělili na stranu Andělů, Čertů a zákeřných Mikulášů-jestřábi. Poté co Depe vysvětlil pravidla se tedy začlo hrát. Úkoly obou stran byly jednoduché nejprve najít a strhnutím zničit sopeřovy věže které chránili. Chránili se tak, že se vybíjelo papírovými kolemi. Do toho všeho se ještě po území pohybovali Mikuláši kteří vybíjeli každého. Po zničení všech pěti věží museli ještě položit bombu do jejich hlavni věže a tím definitivně vyhráli. Takhle se to podařilo straně andělů hteří tuhle část hry vyhráli. Ale ten večer to ještě nebylo vše. Hra pokračovala druhou části, ta byla pouze pro starší a konala se v okolí klubovny. A protože jendo zničení bombou nestačí bylo v okolí klubovny ukryto 5 částí superbomby. Po získání všech pěti částí musela strana najít a získat ještě zápalnou šňůru (izolepu). Takto se povedlo sestrojit a odpálit (klubovnu) opět straně andělů, kteří tak definitivně vyhráli.

Fotky z akce:
http://modrysip.rajce.idnes.cz/Mikulasska_bojovka_7.12./

Cukrářská oddílovka Inspirací na tuto akci nám byly čekatelky, kdy pekli dort ke stům letům skautingu. My jsme se rozhodli, že se naučíme péct cukroví. Ve čtvrtek na družinovce jsme si přichystali těsta (na linecké cukroví a rumove kuličky), maminka od Tkaničky nám ještě nachystala těsto na perníky. V pátek jsme se sešli, právě u Tkaničky doma a velká cukrářská akce začala. Nejprve všichni váleli těsto na linecké, pak vypichovali, někdo hlídal, ať se nám to nepřipálí. Ostatní jsme pokračovali s výrobou perníků. Ochutnávali jsme průběžně, co zrovna bylo - hotové cukroví, chlebíčky, které nám maminka nachystala, těsto a další. Nakonec jsme udělali rumové kuličky. Teď nás čeká ještě slepování a zdobení perníků. A potom papání cukroví, jestli ještě nějaké bude. Ještě jednou Tkaničce, její mamince a babičce moc děkuji za možnost tuto akcii u nich udělat, i za jejich ochotu nás cukroví péct naučit.

Popravdě jsem jela na vůdcovky s tím, že nemám šanci je udělat. A ani Verča si to nemyslela. Ale jak tak čas ubíhal, první zkouška za sebou, druhá, třetí.. Mluvený proslov na výbornou.. A je to. Činovnický slib a máme vůdcovky za sebou. Obě šťastné jsme sedly na čaj, probraly to v naprostém úžasu a nepochopení. Vol mi i Depe, jak na tom jsme a řekl nám, že jsme šikulky a že bylo jasné, že to zvládneme. Děkuju všem za podporu:-)