Tato oddílovka byla spíše tvořící, rozvíjeli jsme naši motoriku výráběním zvířátek a různých věcí z kaštanů, žaludů, papírů, jeřabin a dalších. Nyní máme klubovnu krásně vyzdobenou těmito výrobky. Protože jsme měli až příliš moc kaštanů, tak jsme vyhlásili soutěž o co nejvyšší věž z kaštanů. První byl Štika, kterému se povedlo na sebe naskládat 5kaštanů. Po této zábavě jsme měli ještě asi cca. 15 minut, tak jsme je využili hraním stolních her. Bylo to hezky strávené odpoledne :)

Protože z přespání sešlo, sešli jsme se až v sobotu na Svinově. Dojeli jsme do Opavy a pak autobusem rovnou do Jakartovic. Čekala nás cesta přes pole, louky, les i vodu :D. Na místě jsme pojedli a začli hrát schovku. Schovku jsme snad hráli sedmkrát a pořád o místa nebyla nouze. V pauze jsme opět pojedli(mám pocit ,že jsme jedli pořád) a následovala výroba a stavění čehokoliv z břidlice. Kluci si vytvořili pomník pro jejich oblíbenou hru "přezdívkovku", holky a Štika postavily nádherný a  měkoučký domeček pro veverky a my vedoucí jsme postavili labyrint s mnohými překážkami(lávou, obry, bažinami..). Tím jsme strávili velmi hodně času a taky nabili móc energie. Proto Štika s pomocníky vymysleli závody v různých disciplínách, za které jsme mu nebyli zrovna vděční :). Běhali jsme z kopce a do kopce, klikovali, viseli, házeli vlaštovkami apod. Poté jsme si prošli okolí, jelikož se tu nachází jezírka a všemožné staveníčka z břidlice, a vydali jsme se zpět na autobus. Cestou jsme si ještě zahráli "povodeň". V Opavě jsme si všichni dali párek v rohlíku 1+1 a jeli domů :)

Sešli jsme se v klubovně, kde jsme zahájili oddílovku nástupem, na kterém nám Vědec vysvětlil pravidla bojovky, jakmile nám dopověděl informace, odešel z klubovny nachystat potřebné věci a my ostatní jsme si zahráli hru Heja. Asi po 15 minutách jsme vyšli za Vědcem po fáborkách a po cestě skupinky hledaly papíry s úkoly, když vlčata úkol našla musela jej do 5 minut splnit. Ke konci jsme doběhli na určité místo ke studánce a tam tato bojovka skončila. Spočítali jsme skore a zjistili jsme, že všechny skupinky měly stejné hodnocení. Takže to pro všechny skončilo remízou. Následně jsme došli ke klubovně, kde jsme se rozloučili a šli domů :)

Sešlo se nás u klubovny zhruba 10, vzali jsme míče a frisbee a vyrazili. Nejprve jsme po cestě sbírali barvy přírody, vyhrál Tkanička, který jich měl skoro 30. Potom jsme v lese hledali kolíček (někdy byl ukrytý fakt dobře a vůbec nešel najít) a na louce hráli Jan-Ken-Pon. Pak jsme našli naši dobře známou kaluž se žabkama, objevili radioaktivní jezírko a chvíli se dívali z mostku na stavidlo. Došli jsme k velkému rybníku, kde jsme vylezli na silo, pozorovali skákající kapry a zahráli si Karatistu. U druhého rybník jsme vyzkoušeli nosnost lodě uvázané u břehu a pomocí čísel otestovali naši paměť. Ve stánku u nádraží jsme si ještě koupili nějaké dobroty a pak už jen čekali na vlak. Byl to hezky strávený den! :)

Za celkem pěkného počasí jsme se sešli před klubovnou, kde roveři připravili hry pro naše členy, nové zájemce o členství i děti, které se jen tak přišly podívat.

Závěrečná výprava oddílu i celého střediska se uskutečnila v Beskydech na Těšiňovkách. V pátek při odjezdu lilo jako z konve. Naštěstí liják trval jen asi hodinku a cesta z Visalájí proběhla na krásnou samotu v Těšiňovkách bez problémů. Po příchodu na místo jsme postavili stany, uvařili večeři a trochu si zazpívali. V sobotu po ranním nástupu jsme vyrazili na vycházku na Švarnou Hanku. Při zpáteční cestě jsme si v potoce zahráli další úsek celoroční hry. Po návratu a uvaření jídla jsme si zahráli pár her v lese. Večer se vrátil trvalý déšť. Dobří lidé nás nechali večer strávit v teple chaty. V neděli dopoledne jsme balili a pak se vydali na zpáteční cestu, při které jsme řádácky zmokli.

Přijeli jsme hned ráno, takže se nám všichni mohli věnovat. Oblíkli nás do sedáků a helem a vysvětlili nám co a jak nahoře. Děti šly na zelenou a my, vedoucí, jsme se hecli na černou, což jsme dělat neměli :D. Z mého pohledu to bylo super, ale nic moc pro člověka, co se bojí výšek a je tak atak na výškové hranici...Fajka šla v pohodě, protože výšky ji problém nedělají, já s Vědcem jsme šli pomaleji a u každé překážky si postěžovali, na co jsme se to dali :D. Po půlce byla zkratka, tak jsem ji využila, zatímco Vědec seděl někde u 13. překážky s tím, že to asi kašle a Fajka dál na trase, protože zkratku nevyužila. Tak jsem si řekla, že teď už to prostě dojdu. Jen překážky se mnou měly jiný plán a moje "výška" mě zradila :D. No jo, spadla jsem...ale naštěstí tu byl milý záchranř, který mě po chvilce spustil dolů. Po chvíli se ke mě přidal i Vědec, který se ze svého stromu už nepohnul dále. Taky pomalu děti dokončovaly svou trasu, někteří rychlíci si zašli i na žlutou. S Vědcem jsme si nadělili velkou houpačku, což celý můj zážitek velmi posunulo na stránku pozitivní :). PO nás si to musely vyzkoušet i děti a mohli jsme se vydat zpátky. Cesta byla docela dlouhá a báli jsme se, že nestihneme autobus, i protože bylo vedro. Nakonec jsme autobus stihli a po dni plném zážitků jsme se v něm i prospali.

O víkendu jsme se zúčastnili 31. ročníku Luďkova memoriálu. Štít vítězů jsme sice neobhájili, ale dvě chlapecká družstva obsadila celkově druhé a třetí místo a vyhráli jsme scénku u táboráku, starší byli třetí. V sobotu nám pár hodin pršelo, ale pak se počasí umoudřilo. Děkuji všem, kteří úspěšně reprezentovali náš oddíl.

Ve středu 13.5. 2015 jsme se zúčastnili květinkového dne proti rakovině. Ještě jsme se nedozvěděli jakou částkou jsme pomohli, ale víme, že jsme dosáhli velkého úspěchu, protože nám nezbyli skoro žádné kytičky a to je dobré znamení,  za rok určitě znova :)) Čertice

A já jen doplním, že jsme vybrali 23 173,- Kč!! Všem zúčastněným a především hlavní šéfce Čertici patří velký dík! Vědec